Města pro lidi

Poslední dobou se vynořují z hlubin mediálního světa články/knihy/filmy, které spojuje jedno téma - jak to udělat, aby se lidem ve městech žilo dobře. Tento článek vám chce přiblížit jednu knihu, jeden film a jednu přílohu časopisu, které toto téma rozvádějí. 

KNIHA

Jan Gehl - Města pro lidi

Knížka jasně a názorně (díky množství zajímavých fotek, grafů a náčrtů) shrnuje základní Gehlovu myšlenku: aby města byla živá, bezpečná, udržitelná a zdravá, musíme lidi dostat zpátky do ulic. Jak toho dosáhnout? Jednak vytvořením atraktivních městských prostor  (přívětivé ulice/náměstí s lidským měřítkem), ale hlavně podporou pěší a cyklistické dopravy na úkor automobilové. Své myšlenky realizoval ve své rodné Kodani, která se pravidelně umisťuje v první desítce nejlepších měst pro život. Jeho věhlas se dostal až za oceán, kde navrhl úpravu Broadway v New York City. 

Times Square - před a po realizaci Gehlova návrhu

Minulý rok jsme byli v NYC a viděli jsme jeho realizace na vlastní oči... no bylo to super. Za nejlepší jeho nápad považuju tzv. cyklostezky kodaňského typu. O co jde? Znáte to, když jedete na kole po ulici, míjíte parkující auta a bojíte se, že vás sejme projíždějící auto? Gehl přišel s tím, že parkující auta použije jako "ochranu" cyklistů. V NYC navíc ještě použil relax ostrůvky. Jsou to místa, kde jsou přenosné židličky, slunečníky a zeleň, kde si můžete dát oběd, kafe, pracovat nebo jen tak posedět. Takže v praxi vypadá ulice následovně - budova - široký chodník - cyklostezka - relax ostrůvek - parkující auta - jedoucí auta - budova (viz fotky níže). Je mi jasné, že tohle řešení lze realizovat pouze na široké ulici (na Broad way :-), ale nápad s parkujícími auty by podle mě šel realizovat na kdejaké ulici českých měst. 

Zaujal vás Jan Gehl? Zde zajímavý článek "Rušte parkovací místa. Pomalu a potichu, radí dánský architekt Jan Gehl".

FILM

Gary Hustwit - Urbanized

Urbanized je dokument, který stravitelnou formou představuje světové trendy, jak "udělat" města pro lidi. Najdete tam projekty z Kapského města (JAR), Kodaně (Dánsko, jak jinak než Jan Gehl), Bogoty (Kolumbie), New Yorku (projekt The High Line - viz foto níže nebo zde) a New Orlenas (USA), Brightonu (Velká Británie), Stuttgart (Německo) a další. 

The High Line, NYC

Z hlediska dopravy je asi nejinspirativnější Kodaň a Bogota. V Bogotě funguje od roku 2000 systém rychlé autobusové dopravy TransMilenio, který využívá principu "auta stojí (v zácpě), autobusy jedou" - je to vlastně takové pozemní metro. Více o dopravě v Bogotě zde. 

TransMilenio, Bogota

PŘÍLOHA ČASOPISU

Budoucnost dopravy ve městech - Respekt 38/39 2012

Celá příloha se zamýšlí nad budoucností veřejné, cyklistické a pěší dopravy v ČR v kontextu světových trendů. Nejvíce mě zaujal rozhovor s německým dopravním inženýrem z Drážďan. 

Přidávám jednu zajímavou citaci z rozhovoru.

"Jak si vysvětlujete, že lidé přestali toužit po autech?"

Důvodu je více. Střední třída je chudší a mnoho lidí si nemůže auto dovolit. Hodně lidí se ho ale vzdá dobrovolně, protože prostě mají před domem zastávku tramvaje. Veřejná doprava ve městech je tak dobrá, že je stále jednodušší se auta vzdát. A je tu ještě jedna věc - mladí lidé se dnes chovají úplně jinak, než když nám bylo dvacet. Já jsme si ve dvaceti udělal řidičák, hned jsme si koupil auto a jezdil a jezdil. Svoji dceři jsme dal k maturitě jako dárek autoškolu. To bylo v roce 2008, a od té doby neřídila. Dnešní lidé mají chytrý telefon, ten je jim nade všechno a s ním cestují efektivně a inteligentně. Vědí, jaké jsou kde možnosti spolujízdy, dokážou na internetu vytvořit skupinu a koupit si levnou skupinovou jízdenku, používají spolujízdu. 

Celý článek si můžete přečíst ZDE. 

Kočárková turistika v Beskydech

S nosítkem se můžete po horách vypravit leckde. Nám se ale osvědčilo kombinovat nosítko s kočárkem. Když malý spí, jen ať při tom leží. Jakmile dojdeme na nějakou horskou chatu a chceme se najíst, je zase fajn, dát ho do kočárku. A taky když jedeme autobusem, připadá nám bezpečnější, když je malý připoután v kočárku, než aby nám seděl na klíně.

Cesta z Filipky

Je to turistika, není to turistika? Jsou to výlety po horách směřující na nějaký kopec s chatou, ke které vede lesní asfaltová cesta. V Beskydech je takových chat celkem dost. Tady je šest tipů na trasy, které jsme absolvovali s kočárkem a půlročním Františkem v létě 2012.

1. Ondřejník

Obtížnost s kočárkem: střední
Terén: zejména asfalt, místy hlína a štěrk
Možnost občerstvení: Turistická chata Ondřejník

Obvykle se chodí z Frýdlantu nad Ostravicí. Zajímavější cesta je ale ze Lhotky, která se nachází na opačné straně hřebene. Do Lhotky jezdí z Frýdku sem tam autobus, zastávka se jmenuje „Lhotka, střed“. Vystoupíte-li na konečné, jděte dál směrem k Ondřejníku po zelené značce. V mírném dolíku odbočte po zelené doprava, po chvilce stoupání si můžete vychutnat pohled na louku. Časem se cesta opět napojí na zelenou. V jednom, ne moc dlouhém, úseku, je již příliš mnoho štěrku na tlačení kočárku a tak je třeba kočárek chvilku za sebou táhnout, případně přenést ve dvou. Výhledy z této strany Ondřejníku ale za to stojí. Na rozcestí Kubalanky se napojíme na žlutou a pohodlně po ní dojdeme až na chatu. Osobně považuji zdejší kuchyni za ne moc vydařenou. Dolů do Frýdlantu sestoupíme zpočátku po zelené a dále pak po cestě.

2. Prašivá

Obtížnost s kočárkem: střední

Terén: asfalt (do Komorní Lhotky horská cesta)

Možnost občerstvení: Chata na Prašivé, www.chatanaprasive.cz

Klasika. Z Frýdku či Ostravy se dá dojet autobusem na zastávku „Vyšní Lhoty, pod Prašivou“. Odtud vede po asfaltce žlutá značka až k chatě. Není kam zabloudit. Cestou můžeme minout popásající se dobytek. V zatáčce asi ve dvou třetinách cesty je zase vidět pěkný kaskádový vodopád. Dále po cestě je výhled do údolí. S jídlem na chatě jsme byli vždycky spokojeni. Dolů se dá sejít buďto na pohodu stejnou cestou zpět anebo lesní cestou (narazíte na hůře sjízdné úseky) dál po žluté do Komorní Lhotky. Z té je kapku složitější dopravní spojení.

3. Filipka

Obtížnost s kočárkem: střední

Terén: asfalt, na hřebeni horská cesta

Možnost občerstvení: Restaurace Filipka

Další tip je z Těšínských Beskyd. Vlakem se svezeme do Hrádku ve Slezsku. Po zelené značce stoupáme do prudkého kopce. Zelenou následujeme ale jen do určité míry, spíše se držíme cyklotrasy č. 6088, která vede až na hřeben po asfaltové cestě. Nahoře se popásají koně. Rychlost obsluhy je zde, více než obvykle, závislá na množství zákazníků. Z chaty se můžeme vrátit zpět na rozcestí pod hřebenem a sjet jinou cestou do Návsí. Anebo pokračujeme z chaty dál po hřebeni po červené značce. Cesta je to horská, s menším nasazením sil s kočárkem sjízdná. Každopádně někde hřeben opustíme a sjedeme po jedné z cest do Návsí na vlak.

4. Velký Javorník

Obtížnost s kočárkem: střední

Terén: asfalt

Možnost občerstvení: Chata Velký Javorník, http://javornik.razitkuj.cz

Jeden z mála s kočárkem sjízdných vrcholů, ze kterého je zároveň kruhový výhled. Nejblíže na něj je Veřovic, kam dojedeme pohodlně vlakem a vydáme se po žluté značce na Padolí. Tam začíná prudší stoupání. Žlutá v jeden moment odbočí z asfalty prudce do kopce, my ale jedeme po cestě dál. Cesta se ve dvou místech rozděluje, s pomocí mapy (která napoví, že nejprve se dáme rovně a poté vlevo) by ale neměl být problém trefit rozcestí u pramene Jičínky. Odtud jdeme chvíli po červené a dál po cestě až narazíme na závěrečnou odbočku vpravo, která nás dovede až na vrchol. Z vrcholu skáčou paraglidisté, dodávky, které je obhospodařují bohužel hojně využívají popsanou cestu z Veřovic. Nahoře je jen omezená nabídka (polévka, klobáska, párek, hermelín, pivko,…), najíst se tu ale dá. O víkendu si můžete vystát delší frontu. Aby byla cesta dolů jiná, dá se sejít do Frenštátu. Nejlépe nejdřív sejnou cestou zpět půl kilometru dolů, poté traverzem obkroužit horu a následovat asfaltovou cestu. Ta nás dovede až na autobusovou zastávku „Frenštát pod Radhoštěm,,rest.Siberie“. Případně se můžeme vydat po chodníku vedle hlavní silnice do Frenštátu, prohlédnout si náměstí a jít na vlak.

5. Godula

Obtížnost s kočárkem: lehká

Terén: asfalt

Možnost občerstvení: Hotel Ondráš, www.hotelondras.cz

Začínáme v nejsevernější Beskydské vísce, Komorní Lhotce. Tam nás může dovézt autobus na zastávku „Komorní Lhotka,, konečná“, případně na toto místo dojdeme po pěkné cestě z Horních Tošanovic, kam se dá dostat vlakem. Z konečné pokračujeme nejprve po modré, poté po zelené značce až na Ropičník. Odtud po žluté na chatu Ondráš. Místní kuchyně mě, stejně jako na výše popsaném Ondřejníku, nenadchla. (Že by byl ten název prokletý? Ale ne, třeba ve Sviandově v restauraci Ondráš vaří moc dobře.) Po žluté se dá odtud sestoupit zpět do centra Komorní Lhotky a třeba zase sednout na bus nebo dojít do Horních Tošanovic na vlak, podle toho, co Vám odtud pojede.

6. Ateliér (pod Kotaří)

Obtížnost s kočárkem: střední
Terén: asfalt
Možnost občerstvení: Chalupa Atelier, www.atelierchalupa.cz

Trasu začneme v Pražmu na autobusové zastávce „Pražmo,, Obecník“. Po modré značce přejdeme pěší lávku přes řeku Morávku (pěkné fotogenické místo) a přes louku dojdeme na zpevněnou cestu, kde modrá uhýbá doleva, my však pokračujeme vpravo. Sejít z této cesty není dost dobře možné, po šesti kilometrech lesem, s občasnými výhledy, přicházíme k restauraci Atelier. Je u ní jabloňový sad, pěkný výhled na Lysou horu a nevelká, přesto však zajímavá, nabídka velmi chutných jídel a nápojů. Z chaty pokračujeme dál kolem odbočky na Kotař a postupně sestupujeme, až narazíme na zelenou značku, které nás dovede na Morávku.

Další tipy na výlety najdete v článku Kočárková turistika v Beskydech #2