Lednicko-valtická cyklodovolená

Minulý rok - to byl náš syn půlroční mimino - mi pro naše výletování přišla nejlepší „kočárková turistika“. Malý si v kočárku pohodlně zdříml a my se podívali na nějaký menší vrchol s chatou, na který vedla asfaltka. Když už nechtěl být v kočárku, prokládali jsme cestu nosítkem. Teď má náš syn rok a půl a přes zimu začal chodit. Kočár už není pro něj tak atraktivní, proto jsme volně přešli k plánování výletů s cyklovozíkem. Vše s rozumem: cyklostezky nebo vedlejší silnice, střídat jízdu a ťapání.

Pokud si projdete internet s dotazem „dovolená Česko cyklovozík“, vyskočí na vás nejčastěji Lednicko-valticko nebo Třeboňsko. My se koncem května vydali do Lednice. Z Ostravy jezdí dvakrát za den prima vlak do Břeclavi. Vagon určený pro přepravu jízdních kol je ideální i pro naložení širokého cyklovozíku. Cesta vlakem tam i zpět proběhla bez problému, můžeme jen doporučit.

S volbou ubytování nám pomohl portál www.cyklistevitani.cz, na kterém najdete přehled restaurací a ubytovacích zařízení, které jsou vhodná pro kola.

Den první: z Břeclavi do Lednice

Mezi Břeclaví a Lednicí vede krásná asfaltka lesem, auta na ni nesmějí. Stačí se držet zelené turistické značky až k odbočce k Janovu hradu a dále se držet značky žluté. Na úvod moc pěkné seznámení s místním cyklistickým rájem. V samotné Lednici můžete obdivovat zámek, park, skleník či minaret. Míst, kde se najíst, je zde dostatek, my měli pozitivní zkušenost s restaurací Onyx. Ubytovali jsme se hned vedle, v penzionu Jordán. Své dojmy z něj jsem sepsal zde.

Den druhý: okruh do Valtic

Jak to už v Česku bývá, když nevíme kam, jdeme po červené značce. Na ní se obvykle nachází to nejlepší z dané oblasti (u hor se jedná o hlavní hřeben, to ale není případ Lednicko-valticka). Na červené značce z Lednic jsme postupně obdivovali Lednické rybníky (možné odbočky na Rybniční zámeček a Apollonův chrám), Chrám Tří Grácií, sv. Hubert, Rendez-Vous a Valtický zámek. V lesní části bude vaše cesta s cyklovozíkem svižnější, máte-li jej odpružen. Ve Valticích můžeme rozhodně doporučit restauraci Valtická rychta (www.valtickarychta.cz). Místní park se dá projíždět křížem krážem, hledáte-li jižní východ z něj, následujte naučnou stezku Valtice. Ta vás navede na signálku – zpevněnou cestu z dob železné opony, na které na auta nenarazíte. Stoupání je zde v jednom úseku skutečně brutální (naštěstí krátké). Dále jsme pokračovali po silnici do Úval a Sedlece, kde poslední dům na modré značce podél rybníku Nesyt nabízí venkovní ochutnávku vín. Cesta podél Nesytu je moc pěkná a vede až k Hraničnímu zámečku. Dále je už na vaší kreativitě, jak se dostat do Lednice, my zvolili vedlejší silnici.

Den třetí: k Novým Mlýnům

Že by červená značka na severozápad? Jdeme na ni. Podotýkám, že máme treková kola a neodpružený vozík, takže toho, co jsme absolvovali, se nemusíte vůbec bát. Do Nejdku je cesta zpevněná, dále až do Bulhar hliněná. Zajímavá je pasáž v bezprostřední blízkosti Dyje. Z Bulhar vede cesta po jakési hrázi. Celou noc pršelo, parádně jsem na této hrázi obalil brzdy bahýnkem. Cesta podél nádrže Nové Mlýny nabízí působivé výhledy na toto obrovské vodní dílo a na pálavskou zříceninu Dívčí hrady. Povrch je bohužel rozbitý asfalt, pro cyklovozík velmi nešťastné. Oběd jsme se rozhodli dát v Zaječí ve Vinařství u kapličky (www.vinarstviukaplicky.cz), poněkud monstrózně vyhlížející stavbě pod kopcem. Naše cesta pokračovala po vedlejší silnici přes Přítluky, Rakvice a Podivín,  provoz je zde malý. Z Podivína vede do Lednice hlavní silnice a na té už začínalo být husto, takže jsme co nejrychleji sjeli a následovali Velkopavlovickou cyklostezku, která přejíždí Dyji. Od Dyje k Janovu hradu vede starodávná cesta sestávající z na výšku postavených kamenů, což bylo ještě méně sjízdné, než rozbitý asfalt u Nových Mlýnů. Janův hrad stojí rozhodně za vidění. Vede k němu mostek přes kanál, na jeho konci jsou protiautomobilové sloupky – s vozíkem (< 80cm) jsme se vešli jen taktak. Odtud se můžete i s koly svézt lodí – informace o tomto na www.1plavebni.cz

Den čtvrtý: směrem k soutoku Moravy a Dyje

Lesní cestou popsanou v prvním dni jsme se přemístili opět do Břeclavi, odložili si na nádraží bagáž a vydali se dál po zelené značce k zámečku Pohansko. Malý tam cupital podél rybníčku a já zas ocenil místní gril :) Pokračovali jsme dál směrem k soutoku Moravy a Dyje. Krajina je to nevídaná. Na nejpřímější cestě k soutoku se po nějaké době objeví panely, variant je ale více, od Lánského zámečku vede další zpevněná paralelní cesta. Protože jsme nechtěli malého trápit dlouhou jízdou kvůli něčemu pro něj tak abstraktnímu, jako je soutok dvou řek, nedojeli jsme až k němu a vrátili se zpět jinou cestou na zámeček Pohansko. Dá se pokračovat signálkou k Františkovu rybníku a po větších či menších silnicích se opět vrátit do Břeclavi. Ta má pěkné nábřeží. V centru je snaha o cyklopruhy, ale občas se ztrácejí.

Dovolená to byla moc pěkná, pokud chcete něco nenáročného na kola – s dětmi v sedačce, vozíku či na dětských kolech, tato oblast rozhodně stojí za vaši pozornost. Nabízí totiž unikátní spojení cest bez aut, vysokou koncentraci památek a vína :)

Občas stačí napsat email aneb MHD ve FM

E-mail odeslaný 1. 6. 2013 adresovaný generálnímu řediteli 3ČSAD (provozovatel MHD ve Frýdku-Místku).

Dobrý den pane řediteli,

obracím se na vás jako matka, která využívá MHD ve Frýdku-Místku.

Často cestuji s kočárkem a vyhledávám nízkopodlažní spoje.

Orientuju se podle vašeho jízdního řádu a podle webu http://www.idos.cz/

Bohužel poměrně často se mi stává, že v době, kdy má jet nízkopodlažní spoj přijede běžný bariérový autobus. Paradoxní je, že v době, kdy má jet běžná karosa, přijede nízkopodlažní autobus. Problém není, že by nízkopodlažní autobusy nejezdili, ale že nejezdí podle jízdního řádu. Jako příklad přikládám fotky ze čtvrtka 23.5. v 9:35, kdy měl jet podle vašeho jízního řádu i idosu nízkopodlažní autobus. Podle přiložených fotek vidíte, že přijel bariérový autobus. 

Bohužel to komplikuje život nejen maminkám s kočárky, ale i tělěsně postiženým a starším lidem, kteří s tím počítají.

Proto prosím o opravu jízdního řádu případné další kroky, které by vedly k nápravě.

Předem moc děkuji za odpověď.

Odpověď jsem obržela 3. 6. 2013 od ředitele divize osobní dopravy.

Dobrý den,

 velmi mne mrzí Vaše zkušenost, zároveň děkuji za upozornění. Chybné znaménko vzniklo při tvorbě jízdních řádů (nezpracovává naše firma). Vámi zmíněný spoj nemá jezdit nízkopodlažní autobus, ale klasický. V tomto týdnu vývěsný jízdní řád opravíme, tak aby nebyl v tomto směru matoucí. Zároveň nechám prověřit všechny ostatní jízdní řády.

Sám poměrně často cestuji s kočárkem autobusem a tak Vaši stížnost plně chápu. Každoročně proto nakupujeme pouze nízkopodlažní autobusy a vyřazujme nejstarší klasické tak, aby v dohledné době byla MHD Frýdek-Místek plně nízkopodlažní.

S pozdravem Vyvial. 

A skutečně. Jízdní řády vyměnili, autobusy jezdí podle jízdního řádu. Takže občas stačí jen napsat email...

Bohužel na www.idos.cz to ještě není aktuální. Snad to časem změní.

Jak vybrat car-free golfky?

Nedávno jsem na blogu popisovala, jak vybrat car-free kočárek. Jak dítě roste, řešili jsme i to, jak vybrat car-free golfky. Golfky používáme hlavně při cestování v MHD, v meziměstských autobusech, kdy není jisté, že bude místo na kočárek, nebo když cestuje pouze jeden rodič s dítětem vlakem a musí se vícekrát přestupovat (dítě do manduky a složený kočárek do ruky). 

Následuje pár tipů, na co si dát při výběru pozor.

1. Hmotnost

Hlavní přednostní golfek je jejich nízká hmotnost. Golfky byste měli unést včetně naloženého dítěte (plus obsah košíku a tašky). Čím lehčí, tím lepší. My jsme si dali limit 6 kg. Při výběru kočárku vás můžou zlákat různé technické vychytávky, ale pozor na to, abyste neměli doma další sportovní kočárek, který s dítětem tak tak unesete. Nejlépe je využít pro výběr nějaký agregátor e-shopů např. Heureka.cz. Tam lze zadat jako kritérium vyhledávání hmotnost. 

2. Rozměry a tvar při složeném stavu

Golfky by měly být při složeném stavu co nejkompaktnější, radši delší tvar než široký. Dáte ho pak prakticky všude např. v autobuse mezi sedadla, ve vlaku nahoru do úložného prostoru. Delší tvar se vám bude také lépe nosit. Nikde nesmí nic nepřečuhovat, neměl by se sám rozkládat, měl by sám stát.

Takto ANO.

Peg Pérego Pliko Mini

Inglesina Swift

Takto raději NE.

Euro-Cart Lira

Quinny Zapp

3. Rozměry a tvar při rozloženém stavu 

Je dobré si pohlídat šířku kočárku. Skoro všechny golfky splňují "povolenou" šířku do 60 cm. I tak se šířka liší. Obecně opět platí, čím užší, tím lepší. Bude se vám lépe nosit, vejdete se i do úzkých dveří v autobusu. Ideál je podle mě do 50 cm. 

Tvar kočárku je také důležitý. Myslím, že klasický dvoustopý kočárek je pro přenášení snadnější než moderní čtyřstopý. Máte v hlavě jasnou představu, jak kočárek vypadá a nemůžese vám stát, že "zapomenete" na zadní kolečko a někde ho omylem urazíte např. při nastupování do autobusu.   

Takto ANO.

Inglesina Swift

Takto raději NE.

Quinny Zapp

4. Složitost/snadnost složení a rozložení

Golfky poměrně často skládáte a rozkládáte. Je dobré se zaměřit na to, aby jste byli schopni golfky rozložit a složit nejlépe jednou rukou. Náramně se to hodí, když zjistíte, že v autobusu už jeden kočárek je a vy byste se tam s druhým nevešli. Jednoduše dítě vytáhnete z kočárku, vezmete do náruče a volnou rukou kočárek složíte. Doporučuji si při výběru na youtube najít videorecenzi kočárku nebo si kočárek zajít zkusit do obchodu. 

My jsem si nakonec vybrali Peg-Pérego Pliko MINI Classico. Je fajn, snadno se skládá, je lehký, zatím žádné potíže. Jen na kočičí dlažbe strašně hrká, ale to každý golfáč. 

Botový park

Kdo nemá vozový park, musí mít kvalitní botový park. Car-free člověk prostě více chodí - musí zvládnout změnu počasí a povrchu. 

Boty musí být pohodlné, kvalitní a odolné vůči vodě. Kupuju boty hlavně kožené, které se dobře impregnují. Musím říct, že sehnat dobrou a pěknou car-free botu je občas v ČR problém. V obchodech jsou hlavně umělohnotky, které sice dobře vypadají, ale déle než půl hodiny v nich člověk nevydrží. Výrobci bot asi pochopili, že dnešní člověk spíše sedí (v autě) než chodí. 

Botový park - jaro/léto

Když hodně prší, nosím gumáky. Když prší středně, nosím pérka. Když je jarně, nosím baleríny nebo plátěnky. Když jdu na kolo nebo na výlet, nosím tenisky. Když jdu na hory, nosím goretexové pohory. Když je horko, nosím sandálky na podpatku nebo outdoor sandále na zahradu atd. Ještě mi chybí pohodlné kožené ploché sandálky.
Podpatkové boty u mě moc nenajdete a když už, tak hodně pohodlné nebo jako "přezuvky" do divadla :-)