Jak vybrat cyklosedačku?

Naše cyklodoprava se dostala do další vývojové fáze. Pořídili jsme si cyklosedačku. Důvodů bylo hned několik. S cyklosedačkou se lépe jezdí po městě. Hlavně proto, že kolo s cyklosedačkou je méně prostorově náročné, zvládá různé povrchy, i s pohledu parkování kola je to jednodušší než s vozíkem. 

Vybrali jsme si cyklosedačku Hamax Siesta. 

Podle čeho jsme vybírali?

Přečetli jsme si různé recenze, diskuze, články např. na www.kolo.cz nebo dTest nebo zde.

Rozhovodali jsme se mezi přední a zadní cyklosedačkou. 

Mě, dvorní rikšu našeho syna, lákala představa sedačky přední. Celé dětství jsme s mojí maminkou projezdila na kole v takové té klasické přední sedačce se stupátky. Mám na to skvělé vzpomínky. Po cestě jsme si povídaly, mamka měla v zadu košík na nákup, fungovalo to báječně. Přední sedačka umožňuje mít v zadu na kole nosič, brašny, případně batoh na zádech, což se pro dopravu po městě za nákupy nebo na návštěvy náramně hodí. 

Líbila se mi hodně sedačka iBert nebo WeeRide SAFEFRONT a SafeFront DELUXE.

Z pohledu bezpečnosti se ale přední sedačka nazdá jako vhodná volba. 

Proti přední sedačce mluví taky nižší hmotnostní limit. Je pro děti do 15 kg. Zadní sedačky unesou děti do 22 kg. 

Takže verdik rodinné rady - zadní sedačka.

Vychytávky

Chtěli jsme sedačku samonosnou (pro její instalaci nepotřebujete zadní nosič). Výhodou je, že je ke kolu stabilně připevněn pouze upínací mechanismus a vy se před každou vyjížďkou můžete rozhodnout, jestli sedačku na kolo připevníte nebo ne.

Chtěli jsme sedačku polohovatelnou. Když dítě usne, lze sedačku sklopit až o 20° a relativně dobře se v ní dítě prospí.

Nevýhody

Se zadní cyklosedačkou nemůžete vozit na zádech batoch resp. můžete, ale není to moc komfortní pro dítě. Řešíme to tím, že mám na řídítkách připevněnou brašnu, do které se mi vejde vše potřebné pro menší výlet. Tím, ale odpadá možnost jezdit s kolem na nákup, převážet úrodu ze zahrady apod. 
Další nevýhodou je příprava na jízdu. S cyklovozíkem je vše paradoxně jednoduší. Složím vozík, naložím věci a dítě do vozíku, sjedu s vozíkem výtahem, vyvezu vozík ven, skočím si pro kolo, zapojím a jedem. S cyklosedačkou je to složitější a sama jsme to ještě ani nezkoušela. 
Proč? Musíte kolo se sedačkou (už je to docela dost tíha na nošení) snést po schodech, mezitím dítě (teď 20 měsíční) pobíhá po bytě případně po chodbě a vrhá se ze schodů. Venku musíte nechat kolo o samotě, takže hrozí, že ho někdo během té chvilky ukrade. Není to moc pravděpodobné, ale může se to stát. Rychle se vrátit pro dítě a tašku a co nejrychleji seběhnout schody. Pak už to jde celkem dobře - naložit dítě, přilba, brašna a jedeme. 

Co nevidět vyrážíme poprvé na cyklovíkend se sedačkou, tak poreferujeme, jak se sedačka osvědčila i pro tento účel. 

A jak to máte vy? Máte zkušenosti s přední sedačkou? Doporučili byste ji?

Taková normální car free rodinka

Časopis Sedmá generace nám otisk článek: http://www.sedmagenerace.cz/text/detail/takova-normalni-car-free-rodinka
Děkujeme!

Cyklodovolená Bečva

Rodičům, kteří vyjedou s cyklovozíkem na silnice, kde projíždí jedno auto za druhým, závidím jejich klid. Jsem rád, že se u nás, kromě značených cyklotras, které provázejí naše vedlejší silnice od konce devadesátých let, začínají postupně objevovat i cyklostezky, tedy cesty učeny výhradně kolistům, případě inlajnistům. Ty jsou pro cyklovozík totiž ideální.

Jednou z nich je právě Cyklostezka Bečva. 

Má tři větve, které se potkávají ve Valašském Meziříčí: 

• 33km dlouhá „Rožnovská Bečva“ vede z obce Horní Bečva údolím mezi Vsetínskými vrchy a Moravskoslezskými Beskydy,
• 52km dlouhá „Vsetínská Bečva“ vede z Velkých Karlovic mezi Vsetínskými vrchy a Javorníky,
• 64km „Bečva“ vede z Valašského Meziříčí do Tovačova.

Pro naše čtyřdenní putování jsme si vybrali pohorskou Vsetínskou a Rožnovskou větev, se zajížďkou k přehradě Bystřička ve Vsetínských vrších. Z Ostravy, Frýdku-Místku nebo Frýdlantu se dá na cyklostezku Bečva napojit tímto cyklobusem. Pokud s kolem pojedete z Nového Jičína, Příboru nebo Kopřivnice, můžete využít tento spoj. Mimochodem, mapu všech českých cyklobusů najdete na portálu www.tourmapy.cz. Místo na kolo je dobré rezervovat předem, cena je 15 Kč/kolo.

Cestování autobusem s cyklovozíkem a brašnami nebyl problém, vše se pohodlně vešlo do zavazadlového prostoru autobusu. Vystoupili jsme na zastávce „Bílá,, chata Třešík“ a sjeli do Velkých Karlovic. Cesta je to necelý kilometr kamenitá, potom se střídají nový a původní povrch a nakonec jedete po asfaltu.

První etapa je nejbohatší na mimo-skanzenovou lidovou architekturu. Najdete ji zejména ve Velkých Karlovicích, Karolince - Raťkově nebo Novém Hrozenkově. Za pozornost určitě stojí kostel Panny Marie Sněžné ve Velkých Karlovicích, postavený kompletně ze dřeva. Nedaleko něj je dobrá restaurace s terasou Kyčerka. Podívat se můžete na vodní nádrž Karolinka, která zásobuje pitnou vodou Zlínsko a Vsetínsko. Ke koupání vybízí umělé jezero Balaton s čistou vodou, pískovou pláží, dětským hřištěm a dalším zázemím. Noc jsme strávili v chatce v autokempu Hovězí. Vedle něj je příjemná restaurace Koliba.

Druhý den nás zavedl do Vsetína, kde jsme obkroužili zámek a pokračovali k přehradě Bystřička. Ta se nachází mimo cyklostezku, vede k ní ale málo frekventovaná silnice ze stejnojmenné vísky. Pláž na severní straně je prima, přestože srovnání s Balatonem u Karolinky nesnese. Pokud se budete chtít najíst, dobré restaurace u přehrady jsou U Mokrošů nebo Oáza. Kempy jsou zde dva, ten náš, Pod hrází, byl blíž přehradě a nutno dodat, že na nás působil, ze tří našich útočišť, nejlíp.

Třetí den jsme sjeli zpět k cyklostezce a pokračovali do Valašského Meziříčí. Zde stojí za pozornost Lapidárium Trojice, zámek Kinských nebo zámek Žerotínů. Kde se ve ValMezu dobře s kolem najíst, toť otázka, my nic lepšího, než restauraci s teráskou na náměstí nenašli. V Rožnově pod Radhoštěm jsme navštívili klasicky Valašské muzeum v přírodě. Kempy jsou zde dva, Rožnov a Sport. V obou najdete v areálu koupaliště, ve Sportu je koupacích možností více.

Poslední etapa byla nekratší a vedla, stále mírně do kopce, přes Dolní, Prostřední a Horní Bečvu k přehradě. Nejmladší člen naší výpravy ocenil dětské hřiště v Prostřední Bečvě, na opačné straně cesty, než je Zavadilka. V přehradě Horní Bečva se dá koupat, pláž je na jihovýchodní straně, bohužel bez možnosti občerstvení. To je možné v nedaleké restauraci Cherry. V Horní Bečvě se dá opět nastoupit na cyklobus, např. na zastávce „Horní Bečva,, přehrada“.

Cyklostezku Bečva na kole s prťaty doporučujeme :)