Základní údaje
Franta (8 let) chodí do Scioškoly ve Frýdku (3 km do kopce).
Bělka (4 roky) chodí dva dny v týdnu do dětské skupiny ve Frýdku (2 km) a dva dny v týdnu do Lesní školky Bezinka v Palkovicích (5,5 km), kam chodil i František. Jeden den v týdnu je s mámou doma.
Máma Markéta - digitální koučka a lektorka digitálních dovedností pracuje převážně z domova. Často mívá schůzky ve Frýdku-Místku a Ostravě. Jezdí mimo město školit a dělat workshopy. Většinou v rámci Moravskoslezského kraje. Občas má služební cesty do Prahy nebo do jiného krajského města.
Táta Standa - vývojář mobilních aplikací. Pracuje převážně z domova. Občas má schůzku s klienty (ve F-M, Ostravě, Brně).
A jak tedy žijeme (cestujeme) aktuálně?
Nepotřebujeme kočárek - hurá!
Bělka ve svých třech letech začala více jezdit na odrážedle a chodit pěšky, tedy kočárek už nepotřebujeme. Věci si každý bereme do svého batůžku. Pokud prší, vezmeme si jen deštník/gumový obleček, gumáky a jde se. Už žádná zapomenutá pláštěnka na kočárek, příliš strmé schody do vlaku nebo úzké dveře do autobusu.
Na vlak/autobus jdeme většinou všichni pěšky (máme to 10-20 minut), případně Bělka na odrážedle. Hit poslední doby je u nás penny board, na kterém teď hodně jezdí František. Je malý, lehký, stabilní a jede docela rychle i na zámecké dlažbě, která je u nás ve městě skoro všude. Vejde se i do batohu.
Nejčastěji nás teď potkáte v této kombinaci - Bělka odrážedlo, Franta penny board, máma s tátou pěšky nebo na koloběžce. A to i v zimě, protože sníh nikde a chlad nevadí.
Na vlak/autobus jdeme většinou všichni pěšky (máme to 10-20 minut), případně Bělka na odrážedle. Hit poslední doby je u nás penny board, na kterém teď hodně jezdí František. Je malý, lehký, stabilní a jede docela rychle i na zámecké dlažbě, která je u nás ve městě skoro všude. Vejde se i do batohu.
Nejčastěji nás teď potkáte v této kombinaci - Bělka odrážedlo, Franta penny board, máma s tátou pěšky nebo na koloběžce. A to i v zimě, protože sníh nikde a chlad nevadí.
Do a ze školy
V minulém školním roce jsme Frantu do školy doprovázeli. Byl v první třídě, všechno bylo pro něho nové a nechtěli jsme ho zbytečně zatěžovat. Jak to probíhalo? Jeden z rodičů (většinou táta) ráno vzal obě děti na zastávku autobusu. Autobusem dopravil Bělku do školky a potom Františka do školy. Škola a školka jsou od sebe vzdálené cca 10 minut pěšky. Zpět domů se táta vracel autobusem, na Rekole nebo pěšky.
V cyklosezóně (březen-listopad) jezdíme na kole. Franta na svém, rodič s Bělkou na cyklosedačce.
Od září 2019 začal Franta jezdit ráno už bez rodičů. Domluvili jsme spolujízdu se dvěma spolužačkami. Ze zastávky to mají z kopečka 10 minut do školy. Cesta vede po málo rušných ulicích s chodníkem. Franta dostal tlačítkový mobil, tzv. krabičku poslední záchrany. Instrukce zní jasně: kdyby byl problém, pomozte si sami nebo požádejte některého z dospělých okolo. Kdyby nic nepomohlo, volej.
Při vyzvedávání ze školy je postup opačný. Rodič (většinou máma) jde pěšky (25 minut pěkná procházka kolem řeky a pak do kopce) nebo na Rekole do školy. Výjimečně jede autobusem. Proč? Protože to paradoxně trvá mnohem déle než pěšky. Struktura Frýdku-Místku je už taková a MHD je sice zdarma, ale četnost spojů a linky nám pro cestu do školy prostě nevyhovují. Máma vyzvedne Františka a jdeme pěšky do školky. Domů ze školky už jedeme autobusem. Většinou se ještě stavíme do knihovny, na nákup nebo prostě jen na hřiště.
Máme za sebou první pololetí a všichni jsou spokojení. My, že nemusíme cestovat do školy a Franta, že je zase trochu "dospělejší" :-) Cesta zpět ze školy je trochu komplikovanější. Každé dítě má odpoledne jiný program, hůře se hledá parťák na společné ježdění autobusem. Navíc ulice, kde je Františkova škola, je z pohledu bezpečnosti noční můrou všech rodičů. Úzká tak, že neprojedou dvě auta vedle sebe, relativně velký provoz (hodně rodičů vozí děti ze školy autem), povolená rychlost 50 km, chodník jen na malém úseku, žádný retardér, žádný přechod, všude parkující auta, přes která děti nevidí, zda něco jede. Počítáme tedy ještě několik let s doprovodem.
Při vyzvedávání ze školy je postup opačný. Rodič (většinou máma) jde pěšky (25 minut pěkná procházka kolem řeky a pak do kopce) nebo na Rekole do školy. Výjimečně jede autobusem. Proč? Protože to paradoxně trvá mnohem déle než pěšky. Struktura Frýdku-Místku je už taková a MHD je sice zdarma, ale četnost spojů a linky nám pro cestu do školy prostě nevyhovují. Máma vyzvedne Františka a jdeme pěšky do školky. Domů ze školky už jedeme autobusem. Většinou se ještě stavíme do knihovny, na nákup nebo prostě jen na hřiště.
Máme za sebou první pololetí a všichni jsou spokojení. My, že nemusíme cestovat do školy a Franta, že je zase trochu "dospělejší" :-) Cesta zpět ze školy je trochu komplikovanější. Každé dítě má odpoledne jiný program, hůře se hledá parťák na společné ježdění autobusem. Navíc ulice, kde je Františkova škola, je z pohledu bezpečnosti noční můrou všech rodičů. Úzká tak, že neprojedou dvě auta vedle sebe, relativně velký provoz (hodně rodičů vozí děti ze školy autem), povolená rychlost 50 km, chodník jen na malém úseku, žádný retardér, žádný přechod, všude parkující auta, přes která děti nevidí, zda něco jede. Počítáme tedy ještě několik let s doprovodem.
Do školky
Doprava Bělky do městské školky je bez problémů. Táta ráno s oběma dětmi jde na zastávku autobusu. František naskočí do "svého" autobusu a za 2 minuty jede další autobus, který stojí přímo před školkou. Zpět jde táta většinou pěšky, protože ranní procházka před celodenním sezením u počítače je příjemný bonus. Z městské školky vyzvedává máma s Františkem.
Cesta do lesní školky (Bělka tam chodí od září 2019) je dobrodružnější. Pokud to jde, jezdíme na kole s cyklosedačkou. Teplé zimy nám přejí. Jezdili jsme celý listopad, prosinec a párkrát i v lednu. Cestu nám trochu komplikuje stavba obchvatu města, ale naštěstí průjezd pro kolo se vždycky najde, i když je to teda bahenní jízda :-)
Pokud je moc velká zima nebo prší/sněží, jezdíme autobusem. Ráno táta vyrazí s Bělkou na autobus a autobus je vysadí skoro před lesní školku. Zpátky nic nejede, tak využíváme spolujízdu s rodiči ostatních dětí. Doporučujeme vyzkoušet. Skvělý způsob, jak se seznámit s dalšími rodiči :-)
Odpolední cesta z Bezinky je na mámě. Vyrazí autobusem do středu Palkovic a pak procházkou 2 km do Bezinky. Krásný výhled na Beskydy, čas na vyčištění hlavy, trochu se projít po práci. Poté nám téměř od Bezinky jede autobus až domů.
Jeden den v týdnu nám, zejména přes zimu, pomáhá náš dědeček a vyzvedává autem Frantu ze školy a Bělku z lesní školky. Od jara do podzimu je děda většinou na chalupě v Jeseníkách a my dopravu zvládáme na kole.
Náš systém nám vyhovuje. Franta je samostatnější, rodiče mají pohyb a můžeme být dále car-free. Výzva je, když jeden z rodičů má specifický program (práce, nějaká volnočasová aktivita) a druhý rodič musí zvládnout např. vyzvednou ve stejný čas Františka ze školy ve městě a Bělku z Palkovic. Řešili jsme to zatím jen párkrát a šlo to. Bylo-li vhodné počasí, zvládli jsme to na kole. Rodič vyzvedl Frantu ze školy a společně pak jeli do Palkovic pro Bělku. V zimě se nabízí využít ze školy taxíka do Palkovci a domů už jet autobusem. Tuhle variantu jsme zatím nevyužili. Františka taky může přibrat nějaký kamarád, případně může i u něho přespat. Prostě řešení se vždycky najde :-)
Dovolená 2019
Léto a volný čas jsem v minulém roce prožili hlavně na kole a na horách.
Největší akce byla červencová cyklodovolená s kamarády v Rakousku. Projeli jsme Murskou cyklostezku. Sepíšeme pro vás článek i s itinerářem. Doprava do/z Rakouska byla vlakem.
Máma Markéta si splnila svůj car-free sen a podívala se na pár dní do Kodaně (Dánsko). Zvládla i jeden den v Malmö (Švédsko). Můžete se těšit na článek :-)
V létě jsem zvládli ještě jednu týdenní dovolenou s kamarády na Slovensku u Liptovské Mary. Stanování, cyklovýlety, koupání v Maře, výlet na Chopok. Cesta tam i zpět vlakem.
Kluci si střihli tři pánské jízdy s kamarády. Cyklopuťák z Břeclavi do Bratislavy (koncem dubna, 3 noci, přes 100 km). Čundr po Beskydech (3 noci, 44 km, dobrodružství) a 5 dní ve Slovenském ráji.
Máma s tátou se vrátili ke své oblíbené horské turistice. Bez děti vyrazili na jaře na víkend do Bílých Karpat a na podzim na prodloužený víkend na Velkou Fatru.
Máme rozhodně na co vzpomínat :-)
Co nám nejvíce v našem car-free životě aktuálně pomáhá?
Frantovo kolo
V dubnu 2019 jsme Frantovi pořídili nové kolo. Vybrali jsme Superior F.L.Y. 24. Proč? Jako vždy jsme vybírali jedno z nejlehčích kol na trhu. Franta je z kola nadšen, jezdí na něm už stejně rychle jako rodiče. Kolo mu bude stačit ještě celý letošní rok. Příští sezónu (2021) se uvidí.
Odrážedlo
First Bike máme po Františkovi a pořád je ve velmi dobré stavu. Bělka, která je drobnější postavy, ho skvěle zvládá a má ho moc ráda. Dobrá investice!
Rekola
Ve Frýdku-Místku jsou od podzimu 2018 k dispozici Rekola. I když máme svá vlastní kola/koloběžku, využíváme Rekola hodně. Jsou pro nás ideálním prostředkem, když někam potřebujeme jet jen jedním směrem, např. do školy a zpět autobusem. Rekola ve F-M se dají zaparkovat kdekoli (není nutné hledat stojan). Člověk tak skutečně jede z bodu A (ve vzdálenosti do 100 metrů od našeho domu je vždy alespoň jedno Rekolo) do bodu B (parkuju hned u školy). Prvních 15 minut jízdy je díky dotaci města zdarma, pro nás prostě skvělé. Od podzimu 2019 jsou k dispozici i elektrokola, která občas využíváme, když potřebujeme do Frýdku dorazit na schůzku nebo na poradu (bez upoceného trička ;-).
Rodina a kamarádi
Bez nich by to sice šlo, ale občasná výpomoc nám některé situace ulehčí. Kamarádi nám pomohli dopravit se o dovolené do termálních lázní, kam autobusy nejezdí. Kamarád pomohl, když jsme potřebovali dovést hlínu do Berdíka. Kamarádka dovezla kuřata, která jsme si společně kupovali apod. Bratr nás autem svezl z rodinné oslavy. Dědeček nám pomáhá nejvíc a my mu tímto děkujeme :-)
Koloběžka
Stále skvělá, hodně využívána koloběžka Kostka. Pro městský provoz ideální. Trochu pomrkáváme po elektrokoloběžce. Máte s ní někdo zkušenost? Napište nám prosím pod článek :-)
Nosítko Kibi
Nosítko (Kibi) teď už nevyužíváme, ale poslední dva roky nám pomohlo. Ideální společník na hory a na cyklodovolené.Naše děti
Někdy brblají, ale většinou všechno skvěle zvládají a dokonce je to i baví :-) Máme štěstí, že oba dva jsou fyzicky hodně zdatní a nadaní a že jim náš car-free život nedělá potíže... A nebo jsou takoví proto, že nemáme auto? ;-)
